V cyklistice se roky řeší VO₂max, FTP nebo watty. V poslední době se ale čím dál víc mluví o jednom parametru, který dokáže vysvětlit rozdíly mezi jezdci na úplně jiné úrovni – VLaMax.
Právě tenhle parametr jsme se rozhodli sledovat v praxi. Ne v laboratoři s elitními sportovci, ale na reálných cyklistech v běžném tréninkovém režimu. Cílem bylo jednoduché: zjistit, co udělá silový trénink s VLaMax a jak se to projeví na laktátové křivce a výkonu.
Co je VLaMax a proč by tě měl zajímat
VLaMax (maximální rychlost tvorby laktátu) říká, jak rychle tvoje tělo produkuje energii anaerobně. Jinými slovy – jak moc „výbušný“ jsi.
- vysoký VLaMax = silné sprinty, ale rychlé „zavaření“
- nízký VLaMax = lepší vytrvalost a schopnost držet tempo
Pro vytrvalostního cyklistu je většinou výhodnější nižší VLaMax, protože umožňuje jet déle na vyšším výkonu bez masivního nárůstu laktátu.
Jak jsme testovali
Celý projekt probíhal 8 týdnů a zapojilo se 6 cyklistů různých výkonnostních úrovní.
1) Test VLaMax (15 s all-out sprint)
- krátký maximální sprint na trenažeru
- odběr laktátu před a po výkonu
- výpočet rychlosti tvorby laktátu
Tohle nám dalo informaci o anaerobní kapacitě.
2) Schodovitý laktátový test (RAMP)
- postupné navyšování výkonu (po 4 minutách)
- odběr laktátu po každém stupni
- vytvoření laktátové křivky
Z toho jsme určovali:
- LT1 (aerobní práh)
- LT2 (anaerobní práh)
Jak vypadají data v praxi
Třeba u jednoho z testovaných cyklistů jsme sledovali vývoj laktátu po maximálním výkonu:
- před výkonem: ~2,2 mmol/l
- po 5 minutách: ~5,5 mmol/l
- po 10 minutách: ~5,9 mmol/l
Po 8 týdnech:
- před výkonem: ~1,9 mmol/l
- po 5 minutách: ~5,4 mmol/l
- po 10 minutách: ~5,5 mmol/l
Rozdíly nejsou obrovské, ale právě tyhle malé změny často rozhodují o výkonu.
Co se změnilo po 8 týdnech
1) VLaMax
- u části jezdců mírně klesl
- u části zůstal stabilní
- nikde nedošlo k výraznému nárůstu
To je důležité – silový trénink automaticky neznamená „horší vytrvalost“.
2) Laktátová křivka
U většiny jezdců jsme viděli:
- posun LT1 směrem nahoru
- u některých i posun LT2
- lepší toleranci vyšší intenzity
Jednoduše řečeno – byli schopni jet víc wattů při stejném laktátu.
3) Individuální rozdíly
Tohle je možná nejdůležitější point:
Reakce nebyla u všech stejná.
- někdo se zlepšil výrazně
- někdo minimálně
- někdo změnil profil jen částečně
To potvrzuje, že trénink musí být individuální.
A co ten silový trénink?
Polovina skupiny jela kombinaci cyklistiky + silového tréninku.
Typy cvičení:
- těžké dřepy / deadlift
- tahové cviky
- základní silová práce
Výsledek:
Silový trénink:
- nezhoršil vytrvalost
- pomohl stabilizovat nebo snížit VLaMax
- mohl přispět ke zlepšení ekonomiky jízdy
Co si z toho vzít do praxe
1) Nesleduj jen FTP
FTP ti řekne „kolik jedeš“.
VLaMax ti řekne „proč to jedeš tak nebo tak“.
2) Nízký VLaMax = výhoda pro vytrvalost
Pokud chceš jezdit:
- dlouhé závody
- tempo
- časovky
→ chceš VLaMax spíš níž.
3) Silový trénink není nepřítel
Pokud je dobře nastavený:
- nezhorší vytrvalost
- může pomoct výkonu
- zlepší ekonomiku
4) Testování dává smysl
Laktátová křivka + VLaMax = úplně jiný pohled na výkon než jen watty.
Shrnutí
Tenhle projekt ukázal jednu důležitou věc:
Výkon v cyklistice není jen o tom, kolik kyslíku dokážeš využít (VO₂max), ale i o tom, jak rychle tvoříš laktát (VLaMax).
A právě kombinace těchto dvou parametrů určuje, jak budeš fungovat v závodě.
Silový trénink může být dobrý nástroj, ale jen pokud víš, co děláš.
Napsat komentář